První semestr – první stres, známky i radost

V prvním semestru studia jsem měla zapsáno spoustu odborných předmětů. Nebo aspoň pro mě odborných. Po konci studiu na gymnáziu, kde pro nás byla klasikou čeština, angličtina, dějepis, biologie a další všeobecné předměty, se přešlo na konkrétní zaměření. Studovali jsme oblasti, které byly zajímavé, ale do té doby, také velmi neznámé, a představy, které jsem o předmětech i vysokoškolském studiu měla byly velmi zkreslené.

Nejvíce mě asi překvapil systém výuky. Respektive to, kolik věcí člověk musel najednou udělat nad rámec samotných přednášek a seminářů. Už nestačilo jen si projít prezentaci jako na střední škole. Na vysoké byla prezentace často pouze bodového rázu, v některých předmětech nám ani nebyla poskytovaná. Někdy jsme si jen prostě dělali zápisy z toho, co jsme slyšeli a dalšími podpůrnými materiály nám byla povinná literatura.

Nejprve jsem začala s poznámkami psanými rukou, ale byly dosti nepřehledné a často nečitelné, protože člověk pospíchal, navíc, pokud si vyučující vzpomněl na doplnění nějakého údaje k předešlému odstavci, stával se ze zápisu schématický chaos. Proto mě zachránilo psaní do notebooku. A našla si v zápisech i učení nějaký systém, který jsem následně stále zdokonalovala.

Nejprve to začalo průběžnými testy, následně přišlo první zkouškové, nehleděla jsem na známky, ale na to, abych měla předmět úspěšně za sebou. Ač některé známky nebyly nejlepší, opravy jsem se bála, abych nedopadla ještě hůř. Protože náhoda je blbec.

Ač jsem tedy první semestr nezakončila úplně nejlepšími výsledky, byl to začátek a neskutečná radost. Nejkrásnější na tom všem nakonec bylo, že jsem si mohla užívat poměrně dlouhého volna. Takže doporučuji. Zkusit všechny předměty absolvovat co nejdříve a pak už si jen užívat nebo vydělávat na studentský život.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *